pátek 23. prosince 2016

Vánoční sprint '16

Od mého posledního příspěvku (v listopadu) se toho moc nestalo - důvod byl prostý, mírně jsem onemocněl a s kašlem bojoval nějaké dva týdny. Mezitím šlo běhání stranou, takže uplynulou neděli na Vánočním sprintu to úplně hitparáda nebyla. Ale i tak moc fajn proběhnutí, díky za něj!

Trať HE s mými postupy

Na startu závodu - foto: Kade

sobota 26. listopadu 2016

Nový tréninkový rok

Tři týdny nového tréninkového roku už jsou za mnou. Rád bych v něm navázal na trénink z loňské zimy, který se myslím povedl. Nijak zásadně nechci zvyšovat počet tréninků - chtěl bych za týden 3-4 kvalitní zvládnout, což je asi nyní reálné maximum.

Oproti předchozím létům jsem se letos po sezóně ani necítil fyzicky vyčerpaný, což asi odpovídá i tomu, že jsem měl konečně něco naběháno. Únava byla spíše psychická, ale z té jsem se zase zvládl oklepat a motivace k tréninku pořád je. Díky absenci únavy jsem zachoval tréninky v terénu v délce odpovídající těm nejvyšším z loňského roku - na cca 60-70 minutách délky. Ještě jsem se pořád nerozhodl, zda příští rok budu cílit i na klasiku - po zkušenosti z Hrabětic vím, že to příští rok bude vyžadovat opravdu poctivý trénink a Jizerky prostě nejsou můj terén. To Jeseníky už jsou pro mě mnohem lepší, ačkoli jsem nikdy nepochyboval, že na podzim budou prim hrát štafety a družstva.

Na sprint to úplně není, takže je jasné, že až na jeden rychlostní trénink na tvrdém povrchu budu absolvovat maximum tréninků v terénu. Loni se mi to osvědčilo a jen mě to utvrdilo v tom, že tudy vede ta správná cesta k tréninku orientačního běhu. Takže teď zbývá si v hlavě do konce roku všechno srovnat a rozhodnout se, jestli klasika ano nebo ne - a podle toho budu nastavovat svůj trénink.

středa 9. listopadu 2016

Pořádání Kaňk '16

Před necelým rokem jsem byl osloven, jestli bych na sebe nechtěl vzít roli stavitele našeho oblastního závodu na Kaňku. Rád jsem na to kývl a něco přes půl roku čekal, co vznikne Honzovi pod rukama za mapu. Musím říct, že od začátku mě terén zaujal, byť jsem si byl vědom, že postavit v něm i krátkou trať bude o slušném kroucení postupů. Stavět tréninky mě vždycky bavilo (a myslím, že se mi dařilo zajistit, že měly hlavu a patu), ovšem oblastní žebříček má svá specifika. Třeba celkové množství tratí, které je potřeba postavit - zvlášť, pokud člověk není fanouškem sdílení tratí více kategoriemi.

Mít pro každou kategorii vlastní trať se nakonec, myslím, ukázalo být při takřka 1400 účastnících (včetně P, T, HDR) výhodou a aspoň v tomhle měli kluci se startovkou ulehčenou úlohu. Po obhlídce terénu jsem nakonec do lesa rozesel v podstatě maximum dostupných kontrol, vzdálenosti mezi nimi přitom občas byly jen pár metrů nad hranicí pravidel. V samotný den závodu už byl les dost opadaný, na druhou stranu listí na zemi zneviditelnilo četné cestičky, takže ve finále to myslím o tolik jednodušší nebylo.

 Přehled všech kontrol v lese - pro představu, poloměr kolečka je 20 metrů

Postupy dost vycházely z terénu a jeho omezení daném zakázanými prostory a cestami:
  • Na Z kopci - krátké postupy v traverzu, případně náběh na kopec z boku (kontroly na JZ části)
  • Světlezelený hustník na J - náběhy z různých stran, využívající změti hliněných srázků
  • Centrální čistý les - hlavně pro veteránské tratě na zážitek, a (dle pozorování terénu velmi úspěšná) nachytávka na dva malé kopečky vedle sebe
  • V kopec - postupy přes kopec, případně šikmo dolů
  • Světlezený hustník na V (se závrty) - náběhy kolmo přes cestu (bez jasných orientačních bodů) či přímo hustníkem - dle očekávání nejtěžší pasáž, pro mnoho lidí zjednodušená počtem závodníků
  • SV závrty v čistém - v podstatě jen na otočku + na zážitek
  • Kaňk - závěrečné v podstatě vyrovnané volby přes vesnici

Trať H21 - původně měla být výrazně jiná, ale s ohledem na množství přihlášených (nakonec okolo 150) jsme přistoupili k rozdělení na dva okruhy

Co jsem se bavil s několika závodníky, tak se tratě i les líbily, takže to byl, myslím, hezký oblasťák. Většinu času jsem ale strávil v lese a tam si to někteří taky užili :) Moc velké chyby se asi nedělaly, ale v podstatě konstantně jsem viděl někoho v chybě, takže v tom taky spokojenost, že se podařilo vymyslet ne úplně orientačně jednoduchý závod.

středa 2. listopadu 2016

JmL Vracov '16

Po roce jsem se opět podíval na závody do Vracova - tentokrát na zkrácenou klasiku. Počasí celkem vyšlo, tak to bylo moc příjemné podzimní proběhnutí - 12,2 km jsem proběhl za 63 minut s pár drobnými chybkami, když jsem se odklonil ze správného směru. Od Vojty Krále jsem dostal pěkných osm minut, což je myslím slušný výsledek, holt budu muset ještě potrénovat :)

Trať H21C s mými postupy

čtvrtek 27. října 2016

Rodinné štafety '16

Podzimní sezóna už pomalu končí a jedním z tradičních závodů, které ji uzavírají, jsou Rodinné štafety. I letos jsme tak složili náš rodinný tým a vyrazili vylepšit loňské 25. místo. Nutno říct, že se nám zadařilo a konečná 12. příčka v hlavní kategorii LPU je víc než slušná, navíc když odstup na třetí v pořadí nebyl nijak propastných 11 minut. Navíc s tím, jak nám dorůstají další úseky, by to příští rok nemuselo být jen na další posun v pořadí, ale doufám i na druhou štafetu!

Trať 3. úseku s mými postupy (mapa vloženého sprintu viz níže)

Vložená sprintová trať v nejtěžší části mapy (kde jsem postupně za sebou nasbíral asi 10-členný vláček)

Mně se tentokrát běželo o poznání lépe než loni, kdy na mě přeci jen dopadla únava z prvního roku, který jsem po delší době zase kompletně odzávodil. Samozřejmě pomohl i rovinatý terén, ve kterém to přeci jen umím, takže výsledkem bylo pěkné 4. místo na úseku (v kategorii LPU), spojené i s bojem na cílové rovince.

Bylo to moc fajn a doufám, že na výkon navážu i v pátek, kdy se běží v obdobném terénu oblasťák ve Vracově. No a o týden později už skutečně sezónu uzavřu pořádáním na Kaňku, kde jsem stavitelem tratí. Ale o tom třeba až někdy jindy :)

úterý 11. října 2016

MČR štafet a klubů '16

Vrchol sezóny je za mnou - a mistrovství štafet a klubů opět stálo za to :) Moje výkony byly ve znamení letošního podzimu, v sobotu slabé a v neděli celkem povedené. V sobotu jsem se do závodu prostě nemohl dostat - běžel jsem hodně pasivně a v druhé polovině závodu začal i chybovat. Rozhodně jsem tak naší béčkové štafetě moc nepomohl.

 Sobotní trať štafet H21 s mými postupy

Po sobotním závodě mě celkem přepadaly chmury - trénink jakoby k ničemu nebyl, výkonnostně jsem se nedokázal porovnat s ostatními závodníky. Naštěstí neděle to srovnala. Ne, nebyl to žádný zázrak, ale konečně výkon odpovídající tomu, na co mám. Opět jsem běžel opatrně, protože jsem věděl, že přede mnou je 10 minut díra, ale za mnou potenciálně několik stíhačů. Tentokrát jsem se ale do závodu dostal a hned to bylo výrazně lepší :) Dokonce jsem v závěru dotáhl Šumperk a dostal naše béčko na finální 17. pozici, což je myslím super výsledek potvrzující rostoucí sílu našeho týmu.


Nedělní trať DH21 (7. úsek) s mými postupy - bohužel GPS se mi chytla až na pětku (pro ilustraci, na jedničku spodem, na dvojku rovně, na trojku až po světlině do pravého úhlu, zbytek rovně)

Neděle mě opět trochu namotivovala do dalšího tréninku. Letos mě v půlce roku zbrzdila bolavá achilovka, ale i tak už začínám mít zase tréninkový základ, na kterém by šlo stavět a třeba se zpátky podívat do elity.

neděle 2. října 2016

Oblasťáky u Bezdězu a trénink okolo

V posledních dvou týdnech jsem docela dost času strávil v Praze. Přestože Novodvorská rozhodně není v centru, celkem mě překvapilo, jak je tahle jihovýchodní část města klidná a rozhodně odlišná od mých představ o Praze :) Kousek do Kunratického lesa (který je skutečně les) i do několika dalších lesoparků, relativně pěkná zástavba,... No asi by to moje vysněné místo k životu nebylo, ale asi bych si na nějaký rok zvykl.

Momentka z doběhu krosu

Minulý týden jsem si ve středu střihl krátký (ale kopcovatý) kros přímo v Kunratickém lese - kde jsem si tuhle středu pro změnu dal krátký mapový trénink. O víkendu jsme ale vyrazili z Prahy na sever, do Doks na dvojici oblastních žebříčků ještědské oblasti.

 Middle H21L s mými postupy

Dopoledne byla krátká trať a já se těšil na příjemný závod. No, terén mě trochu zklamal, ale závodně to bylo celkem zajímavé. Pár chybek jsem udělal, většina byla z mé vlastní hlouposti, kdy jsem nepobral hustníky (že se přes ně nevyplatí běhat, zvlášť přes ty tmavě zelené - viz postup na 22., kde jsem měl největší ztrátu, nutno ale říct, že tam mě vytrestal spíš vydrolený tisk). Stavba myslím mohla být zajímavější, ale pár pěkných a náročných postupů se tam našlo. Výsledek nic extra, úplně mi to nesedlo.



Na odpolední sprint jsem nastoupil po asi dvou a půl hodinách, což pro mě není zrovna ideální doba regenerace. Zejména proto, že se stavitel rozhodl, že směrný čas sprintu je asi moc krátký, a tak i přes omezení dané velikostí obce Bezděz postavil pořádně dlouhou trať. Nutno však říct, že se zajímavými volbami - ačkoli zkrácení na směrný čas se tam dalo bez problémů najít.

Sprint H21A s mými postupy

Mezitím už se rychle blíží mistrovský štafetový a klubový víkend. V uplynulém týdnu jsem si ještě dal pár delších tréninků (mimochodem i testovací kopcovatý kominský sprintík - a v zatím nejlepším čase), ale teď už spíš odpočívám a nabírám energii na kopcovité závody, které mě tam čekají. Ve skalách mi to vždycky celkem běhalo (ale ne moc bavilo), tak snad se bude dařit i tentokrát.

Centrum ještědských oblasťáků bylo skutečně, co by kamenem dohodil od Bezdězu

čtvrtek 22. září 2016

Brněnská trojkombinace - podzimní varianta '16

Letos se všechny štafety skutečně sešly u Brna. Mně osobně to ani nevadilo, alespoň jsem to měl kousek domů :) A výjimkou tedy nebyla ani druhá letošní trojkombinace - štafety v Košíkově u Velké Bíteše a sprint v Novém Lískovci. Musím předeslat, že se tentokrát celkem zadařilo a výkony v lese a na sídlišti mi dodaly tolik potřebnou motivaci (po jabloneckých terénech jsem ji potřeboval docela dost).

Úprk na nedělních štafetách

Je pravda, že rovinaté, hustníkaté terény jsou přesně to moje. V sobotu jsem byl ještě trochu zaseklý po minulém víkendu a postupně se tak rozbíhal. V neděli už jsem běžel výrazně ofenzivněji, tak jak bych si představoval... Ale zpět k sobotě - vybíhal jsem slušně v úvodu po předávce od Lyžníka. Závod jsem šel hodně kontrolovaně a postupně zrychloval. Oproti neděli jsem trochu trpěl na nevýhodné farsty, ale to se nedá nic dělat :) Nebýt chyby na předsběrku (buzola!), byl by to i prakticky bezchybný závod a předávka okolo 10. místa - takto to bylo o pár příček horší, ale i tak slušné.

 Trať sobotních štafet H21 s mými postupy

Na odpoledne jsem si příliš nevěřil, oproti ideálu jsem trénink v týdny prakticky úplně vynechal (včetně úseků, které by mě určitě nakoply), abych se trochu vyhrabal z jabloneckého víkendu. Myslím, že jsem nějaké závratné tempo neběžel, ale sprinty mi asi celkem jdou, takže to nakonec klaplo na slušný výsledek. Zvlášť po nějaké čtvrté kontrole, kdy už jsem se trochu rozkoukal, jsem se začal prokousávat z nějakého 30. místa až na konečné 12.

Trať sprintu H21A s mými postupy

V neděli jsem opět běžel druhý úsek. Lyžníkovi se už tolik nezadařilo, ale pozice to byla pořád pěkná - jen tentokrát jsem běžel celý závod na vlastní triko (až na pár kontrol jsem všechno dohledával sám a běžel vlastní stopou). O to víc si cením výsledného 9. času na úseku, byť farsty mi v neděli naopak trochu pomohly. Chyby byly, ale jak už jsem psal v úvodu, konečně zase příjemně ofenzivní výkon :)

Trať nedělních štafet H21 s mými postupy
Celkově tedy velká spokojenost. Výkony bezchybné nebyly, rezervy jsou - ale bylo fajn si zase užít pořádné závodění. Teď mě čekají necelé tři týdny do vrcholy sezony, MČR štafet a klubů. Mistrovskou klasiku i letos vynechávám, zatím to pořád ještě na nějaký slušný výkon není - a týden před kluby by to byl zbytečný výdej energie.

středa 14. září 2016

ŽA Hrabětice

Další víkend je za mnou. No, nebyla to žádná sláva - spíš naopak. S výkony, natož pak výsledky, rozhodně nejsem a nemohu být spokojený. Na podzim mi to zatím vůbec nesedlo a nebýt testovacího modelu z minulého týdne, myslel bych si, že se trénink zcela minul účinkem. Takhle nezbývá než se nad tím zamyslet a zkusit do příště něco změnit.

V nedělním lese - foto: tatran

Každopádně víkendové závody byly hodně náročné. Převýšení, borůvčí, relativně vysoké teploty, přestřelené směrné časy na klasice - to všechno mě v sobotu vytrestalo a neděle už tím pak byla poznamenaná. Nijak se na to nevymlouvám, prostě na takto drsný závod nemám natrénováno. Dřív bych si to užil a posbíral v závěru pár míst k dobru, takto jsem se naopak propadl hluboko do závodního pole.

 Sobotní klasika H21A s mými postupy

Sobotní klasiku jsem rozhodně nezačal úplně jistě, žádné hvězdné mezičasy jsem neběhal, ale myslím, že postupně jsem se do toho dostal a do nějaké 16. kontroly předvedl slušný, byť rozhodně ne bezchybný výkon. Pak, okolo 80-90 minut mi začalo docházet a v kombinaci s několika hloupými postupy to vyústilo v totální vytuhnutí. Závěr jsem pak už v podstatě došel a spadl o nějakých 12 míst na konečné 37. místo.

Nedělní middle H21A s mými postupy

Neděle pak byla pokračováním soboty. Byl jsem rád, že jsem se z předchozího dne dokázal vyhrabat alespoň do situace, že jsem většinu závodu odběhl a do kopců chodil jen občas. Terén byl každopádně běžecky přívětivější a o to víc bylo potřeba běžet. Navíc, v té extrémní únavě jsem ani nezvládl závod odběhnout kontrolovaně z mapové stránky. Výsledek byl asi maximum toho, co jsem dosáhnout mohl. Nebýt sobotního odpadnutí, bylo by to zcela jistě mapově i běžecky o několik minut lepší. Ale nelituju toho, že jsem sobotu nezabalil, alespoň vím do budoucna, kde mám mezery :)

středa 7. září 2016

Víkendovka Jakuszyce

Jak už začíná být dobrým zvykem, máme na závěr léta soustředění skupiny dospělých. Letos padla volba na okolí Kořenova/Harrachova - nejprve dvojzávod Ještědské oblasti na Fojtku (krátká a lesní sprint) a nedělní závod na krátké trati v polských Jakuszycích. Dojmy mám takové smíšené - parádní byly terény i společný čas strávený v týmu, horší pak moje výkony.

Momentka z Jizerek

Sobota začala krátkou tratí na Fojtku - bylo to kopcovaté, kamenité a občas i dost mapově náročné. Z lesa jsem doběhl s pocitem, že jsem běžel zadrženě (i kvůli tomu, že jsem si samozřejmě hloupě nezatejpoval kotníky) a nechal v něm tak minutu a půl. Při zpětném porovnání s výsledky Vrabce to ale vypadá skoro na pět minut. A to je teda ostuda. Běžecky už to bylo o něco lepší než v posledních dnech, kdy to z různých důvodů úplně netáhne, tak alespoň tohle se snad vyvíjí dobrým směrem :) Navíc tento typ terénu je přesně prototypem toho, v čem běhat neumím - takže jsem celkem zvědavý na áčka tento víkend, jak se zadaří tam.

 Krátká trať Fojtek

Sobotní odpoledne pak přišel na řadu lesní sprint. A jestli mi nějaký typ trati nejde ještě víc než krátká (a zvlášť v tomto terénu), tak je to lesní sprint :) Jo, je to příjemné proběhnutí, ale že bych se nějak plynule pohyboval mezi kontrolami a trať měl pod kontrolou, to ne. Takže chyb asi tak podobně jako dopoledne, což taky není žádná sláva.

Lesní sprint Fojtek

Na neděli nás nalákal horský terén Jakuszyc a přestože předesílám, že ani tady se nezadařilo a výsledkově to byl asi nejslabší závod, jeho druhá polovina ukázala, že část ztráty je o tom, že se zbytečně šetřím a běžím moc defenzivně. Přestože se to z mapy tolik nezdá, byl to závod, který se z těch, které jsem běžel za posledních několik let, asi nejvíce přiblížil ryzímu orienťáku. Borůvčí po kolena, silně generalizovaná mapa (obecně moc pěkná, ale se slabšími místy - byť GPS z hodinek na ni sedlo tak, jak jsem zatím ještě nezažil) - přestože trať vypadá jak z dětského závodu, byla náročná fyzicky i mapově. Mapově jsem již zmiňovanou půlku závodu z několika důvodů neustál. Ale když jsem pak začal trochu závodit, zaběhl jsem i několik velmi slušných mezičasů - viz závěr. Tak či tak to ale byl prvotřídní zážitek.

Krátká trať Jakuszyce

Celkově tedy víkendovka žádný zázrak. Když to srovnám s loňskem, tak jsem na tom jednoznačně líp (byť to mě čekaly pro mě mapově i běžecky přívětivější terény) a ani tehdy jsem nebyl po letním soustředění zrovna nadšený. Na druhou stranu, z jarní formy jsem kvůli dvěma měsícům laborování s achilovkou taky rozhodně vypadl. Každopádně hlavní závody jsou ještě pár týdnů daleko a něco odtrénováno mám, takže věřím, že to je jen o tom oklepat se z náročného období a ono to zase půjde :)

Les v Jakuszycích (ta běžečtější pasáž)

P.S. A že to půjde dokázalo i testovací oběhnutí Modelu 1 - v úterý po víkendovce za osobní rekord 30:31, ale s vypuštěným závěrem, kdy už jsem věděl, že to pod třicet minut nestihnu (ale na trati postupové rezervy na tenhle čas rozhodně byly) :)

pondělí 22. srpna 2016

Česká Kanada '16

S obvyklým zpožděním článek o druhých a posledních vícedenních, které jsem si letos v létě zaběhl :) Po letech jsem se opět podíval směrem na jih Čech, do mírně kopcovitých a hezky balvanovitých terénů České Kanady. Zároveň už byla letos jasnou volbou H21E a já jsem si tak zasoutěžil s těmi nejlepšími, kteří na tyhle závody dorazili. Z pěti dnů závodů jsem měl ale i tak respekt - kvůli natrénování i achilovce - ovšem ukázalo se, že naběháno už mám (poslední "výzva", která mě ještě čeká, bude eliťácká klasika na áčkách) a achilovka se taky lepší. Super :)

Sběrka na druhé etapě

Závody jako takové se mi celkem povedly. Na nejlepší to samozřejmě nestačilo, ale nakonec jsem to dotáhl na celkové 15. místo, což není vůbec špatné. Běhal jsem relativně vyrovnaně - běžecky jsem žádnou větší krizi neměl (občas to prostě jen tolik netáhlo) a mapově jsem na etapě nechal maximálně dvě minuty.

1. etapa H21E s mými postupy - začal jsem spíš opatrně a rozběhl se až v druhé polovině

 2. etapa H21E s mými postupy - na začátku jsem se nemohl úplně srovnat s mapou, ale pak už to šlo - až na zbytečnou chybu na 9. kontrolu, kde jsem úplně nevychytal náběh na dohledávku

3. etapa H21E s mými postupy - nejhezčí zážitek, moc pěkný terén - jen škoda chyb (7. a 13. kontrola); jinak na všech kontrolách jsem byl, ale GPS se mi přes veškerou snahu nepodařilo napasovat, zajímavé...

4. etapa H21E s mými postupy - tahle etapa byl celkem úprk, opět jsem sice dostal na běhu, ale velmi slušný mezičas třeba na 19. kontrolu ukázal, že do kopců to táhne (i s návštěvou občerstvovačky)

5. etapa H21E s mými postupy - první závod na vícedenních, který jsem nešel naprosto sólo - na páté kontrole jsem viděl záda Mirka Kováře a dotáhl to s ním skoro až do konce; a byl z toho slušný výsledek :)

úterý 2. srpna 2016

Červenec a trénink

Po Ceně střední Moravy přišla zasloužená dovolená v Chorvatsku - něco turistiky, něco koupání a hlavně hodně chození po národních parcích. Bylo to moc fajn, viděl jsem pár zajímavých míst, zažil nejsilnější vítr v životě a vůbec, dobrá volba.

Jedna ilustrativní z Chorvatska

Po návratu jsem se jednak ponořil do školních úkolů (příprava projektu dizertace) a jednak se začal trochu rozběhávat. Achilovka si trochu odpočinula a byť mě po ránu občas trochu pobolívá, mohl jsem najet zpátky na svůj letošní tréninkový režim.

Původně jsem myslel, že trénink radikálně překopám, ale nakonec asi zůstanu u toho, co se na jaře ukázalo jako úspěšné - krátké úseky po rovině na asfaltu + traverzy a mírná stoupání meziprahově v terénu + jeden další ostrý trénink podle toho, kde jsem zrovna na víkend (většinou ale terén). 

Postupně už se zase začínám rozběhávat a za nějaký ten týden se těším na závody na Českou Kanadu, to bude paráda :)

pátek 8. července 2016

Cena Střední Moravy '16

Telegraficky po mých prvních letošních vícedenních... Moc pěkné závody, hezký terén a dobré proběhnutí. Achilovka skoro nebolela a tak jsem konečně trochu závodil (jen jsem byl přeci jen trochu tužší po těch týdnech bez pořádného běhání).

1. etapa

2. etapa

3. etapa

4. etapa

Nakonec to i "cinklo"

Celkově parádní závody, chyby jsem sice dělal, ale bylo to moc fajn proběhnutí. A teď hurá na dovolenou do Chorvatska :)

čtvrtek 30. června 2016

ČAH '16

Jestli mě kvůli něčemu bolavá achilovka mrzela, tak to byly České akademické hry. Úterní sprint v Pardubících, zkrácená v Horním Jelení v terénu, který mi prostě sedí. Nakonec z toho byl jen ten sprint, který jsem sice oběhl celkem rychle, ale tři týdny bez běhání byly sakra znát. Nepovedla se mi jen volba na předsběrku, jinak mapově čistě. Noha celkem zvládla, ale zkrácenou jsem raději vynechal, přeci jen bych se rád v druhé půlce července vrátil k normálnímu tréninku, abych byl fit na podzim. Tak snad to bude do té doby v pohodě.

Na doběhu - zdroj

Trať sprintu s mými postupy

středa 29. června 2016

MČR krátká '16

Ačkoli jsem doufal, že letošní krátká bude vrcholem jarní sezóny, bylo tomu nakonec jinak. Bolavá achilovka mě nasměrovala spíš k výklusu než závodnímu tempu. Na druhou stranu jsem si i tak závody užil, protože hlavně nedělní terén byl skutečně luxusní.

Sobotní kvalifikaci jsem se ještě pokusil rozeběhnout rychleji, ale bohužel jsem hned od začátku dělal drobné chyby, a tak jsem už cestou na pátou kontrolu přešel do mnohem volnějšího tempa. Bohužel jsem s tím ještě víc vypadl z koncentrace a začal dělat opravdu velké chyby (a to už o nic nešlo). Výkon mě zcela jasně posunul do D finále, což už je skoro mé tradiční místo na krátké :)


To hlavní se ale podařilo, achilovka vydržela a v neděli jsem mohl opět běžet. Cesta na start už byla ale krušnější a bylo jasné, že to nějaký velký běh nebude. To ale nevadilo, protože hned začátek nás zavedl do skal, ve kterých mi pomalejší běh spíš prospěl. A pak jsem nohu přeci jen trochu rozhýbal, takže nebýt chyby na devátou kontrolu (těsné podběhnutí), byl by to nakonec velmi sympatický výkon. I tak jsem ale byl spokojený a v lese si to užil.


Ani letos jsem tak neprolomil mé neúspěchy na krátké, tak třeba za rok :)

středa 22. června 2016

Před MČR krátká

Pomalu se blíží vrchol jarní části sezóny, MČR na krátké trati. Ačkoliv tentokrát by to mělo být spíš v úvozovkách, protože od posledních závodů jsem kvůli bolavé achilovce totálně vypadl z tréninku a moje výkony asi moc vrcholovým odpovídat nebudou. Ale co se dá dělat.

Po závodech jsem dal noze vydatně oddechnout a bolest při chůzi i pohmatu velmi rychle opadla. Bohužel při běhu je achilovka pořád cítit. Po skoro třech týdnech to snad ale konečně začíná nabírat lepší směr, takže MČR vynechávat nebudu. A uvidíme :)



Mezitím jsem alespoň stihl pár jiných věcí - mimo jiné moje první (vážně první) MTBO, a to v rámci pravidelných tréninků bikerů, které se konají co 2-3 týdny v Brně. Tentokrát to byl sprint v Obřanech. Byla to zábava, ale závodně bych MTBO jezdit nemohl, prostě moje jezdecká technika mě dost omezuje :) Ale o to víc jsem si to mohl užít, v klidu a bez nějaké honičky za výkonem.

úterý 7. června 2016

Brněnská trojkombinace

Po pár týdnech jsem si opět střihl plně závodní víkend - tentokrát v mé oblíbené trojkombinaci štafety+sprint+štafety. Dojmy spíš smíšené - v sobotu běžecky velmi pěkné, v neděli mi v druhé půlce došlo; oba závody štafet poznamenané chybami; sprint a nedělní štafety s bolavou achilovkou.

Všechno začala sobotními štafetami kousek od Brna, v mém případě třetím úsekem našeho áčka. A přestože výsledek nakonec nebyl nijak extra, mám ze závodu nejlepší dojmy. V podstatě celou dobu jsem běžel úplně sám a spíš zadrženě, abych v klidu stíhal mapu. Prostě parádní závod - nebýt těsného minutí 12. kontroly, která byla trochu nešťastně zašitá ve svahu uprostřed ničeho. Na rozdíl od ostatních chyb z víkendu nevím, co bych mohl pro dohledávku udělat víc. No, nebýt této chybky, směřoval bych časem někam ke 41 minutám, což by bylo o dost veselejší :) Zvlášť na to, že jsem běžel úplně sólo.

 Sobotní štafety H21 - dvanáctka byla opravdu těsná, škoda

Odpoledne se pokračovalo sprintem v Ivančicích. Bohužel mě po dopoledni začala trochu tahat achilovka (jak jsem později zjistil, asi jsem si během štafet bodl do lýtka klacek a malinko se poranil). Cesta na start byla krušná, ale rozběhal jsem to. Začátek závodu byl takový rozpačitý, moc jsem se nedokázal vypořádat s rozkopaným sídlištěm (kde oproti avizovaným výkopům byly i nezmapované plůtky) a mapově byl spíš pozadu, což se dost podepsalo na plynulosti. Jedinou větší ztrátu jsem zaznamenal na 12. kontrolu (kde jsem špatně přečetl číslo na kontrole a omylem si myslel, že jde o jinou). Od té doby jsem běžel srovnatelný čas s nakonec vítězným Sosákem a zaběhl pár třetích mezičasů, což myslím ukazuje na slušnou běžeckou formu. Nakonec 12. místo se ztrátou 51 sekund, ale tentokrát spíš spokojenost s výsledkem, než výkonem.

Sprint H21A - bohužel GPS mi nějak zlobila (například vůbec nevzala 19. kontrolu), ale postupy zhruba odpovídají

Nejméně spokojený jsem byl s nedělními štafetami. Jednak achilovka už si vyžádala pořádné otejpování (ale na vynechání závodu to nebylo) a jednak už jsem ještě před startem věděl, že jsme disk. Do lesa jsem vyrazil sice svižným, ale určitě ne bojovným tempem. Bohužel celý závod se zlomil na deváté kontrole, kde jsem špatně pochopil mapu a začal hledat kontrolu dřív (tentokrát to bylo na mé straně). V té chvíli jsme se seběhli do trojice, kterou jsem pak držel až do sedmnácté kontroly. Bohužel někde tou cestou na mě padla celkem únava, a tak jsem pytlík bral už výrazně volněji. Což se mi samozřejmě vymstilo další půl minutou hned na 23. kontrolu. S nedělí tak spokojený nejsem, fyzicky to nebylo ono a mapově to bylo vyloženě nezvládnuté. Část toho lze asi přičíst nižší koncentraci kvůli disku, část značí mezery v tréninku - na obojím budu muset ještě zapracovat.

Nedělní štafety H21

Celkově tedy smíšené dojmy. Není to vyloženě špatné a proti loňsku bych měl být na výsost spokojený - ale s jídlem roste chuť a moc rád bych se vrátil tam, kde jsem byl před nějakými těmi pěti lety. A myslím, že to není úplně nemožné.

neděle 29. května 2016

Květnové závody

Je na čase dotáhnout blogerské resty. V květnu, po příjezdu z Kanady, se mi trochu nahrnuly úkoly, takže jsem nestíhal průběžně psát. A to i když se toho tolik dělo.

Prakticky pár dní po příjezdu jsem si střihl mistrovství ve sprintu a sprintových štafetách. Měl jsem z toho trochu respekt, protože jsem nevěděl, jak se na mě podepíše týden na cestách, ale nakonec jsem to myslím zvládl se ctí. Zvlášť sobotní závod sprintu v H21A byl opravdu povedený, v neděli už jsem byl přeci jen trochu zatuhlý. Ale na obojím se jasně podepisuje, že letos mnohem víc trénuju v lese a na sprint mi prostě chybí rychlost.

 Trať sobotního sprintu H21A s mými postupy

Že to naopak v lese není tak zlé, jsem si ověřil o týden později na našem novém oddílovém modelu. Nejprve jsem si v sobotu za necelých 32 minut oťukal kontroly, abych pak v neděli stejnou trať oběhl o osm minut rychleji. Zatím jsem tak ve vedení naší oddílové tabulky - a z mezičasů to vypadá, že hlavně do kopců to celkem táhne. A je pravda, že těch pár vrstevnic, které se na postupech vybíhají, jsou oproti Holedné taková malá vlnka.

Další týden na mě začalo lézt nachlazení. V sobotu jsem si ještě dal zkrácenou trať jihomoravské ligy na kraji Brna, ale už to bylo celkem utrápené a celou neděli jsem v podstatě proležel. Teplota naštěstí nebyla, takže tento týden už jsem mohl opět trénovat.

Trať jihomoravské ligy s mými postupy

Aktuálně jsem tak opět v pravidelném tréninkovém režimu a snad se ta moje výkonnost ještě o kousek posune. Ačkoliv ty opravdové vrcholy letošní sezóny mě čekají až na podzim, takže teď bych hlavně rád vystavěl poctivý základ.

pondělí 9. května 2016

Kanadské intermezzo

Ještě než se dostanu ke sprintovému víkendu, který mám aktuálně za sebou, musím se krátce vrátit k mojí (hlavně studijní) cestě do Toronta. Krom konference jsem se stihl podívat i po městě a na Niagáry. A taky využil nabídky od Havliho a zúčastnil se místního podvečerního tréninku :)

Pohled směrem k pár z hromady mrakodrapů, které stojí v Torontu (a CN Tower, svého času nejvyšší věž na světě)

 Kanadská část Niagarských vodopádů

Jak už Havli trochu předeslal, terén ani konkurence tentokrát nedorazily - a tak jsme si na nepříliš náročné trati rozdělili první dvě místa. Ale i tak jsem rád, že jsem si zaběhl orienťák v zatím rekordní vzdálenosti od domova. Bylo to moc fajn.

A kanadské orienťácké proběhnutí - vesměs nebylo co řešit, tak jsem si hlavně hlídal, abych si nenamočil boty v bažinkách podél cesty :)