Poslední víkend v září, poslední závody hlavní podzimní sezóny. To už několik let, ve kterých se končilo až v říjnu, neplatilo. Ovšem letos kalendář vyšel tak, že byly čtyři víkendy a konec. V průběhu těchto čtyřech víkendů šly moje forma a spolu s ní i moje výkony značně nahoru. S postupným zrychlováním jsem samozřejmě každý víkend kupil chyby, ale většinou to byly spíš osamocené záležitosti, než něco pravidelného na každé kontrole.
Ovšem zpět k poslednímu víkendu, během kterého - jak už je zřejmé z prvního odstavce - moje běžecká forma přeci jen vygradovalo. V neděli se mi dokonce běželo tak dobře, že jsem závodníky po hromadném startu dobíhal a ne že mi oni utíkali (jak to bylo třeba na štafetách na začátku měsíce). Za to jsem moc rád a je to motivace i do dalšího tréninku - protože těch zhruba 5-6 letních týdnů tréninku + 4 závodní byly asi nejdelším obdobím za poslední dva roky, co se mi podařilo překonat bez zranění a nemoci. A hned to bylo znát!
Aréna byla o víkendu opravdu parádní a určitě je to inspirace pro další štafetové závody
V sobotu jsem šel druhý úsek béčka - Vrabec mi předal na pěkném místě uprostřed startovního pole a já se mohl konečně vydat na trať závodu, od kterého jsme v oddíle zážitkem čekali hodně. No, nebudu se rozepisovat, chyby na dvojku a na obou dlouhých postupech (jednou špatná dohledávka a pak špatně zvolený postup). Mapově asi nejslabší závod za poslední dobu, byť fyzicky to bylo zase o kus lepší. Dvě místa jsem stáhnul, ale super výkon to nebyl.
Mapa ze soboty s mými postupy
Jen ten terén nebo spíš stavba mě osobně zklamaly - prostě to bylo dost jednoduché. Ano, dalo se tam vyrobit dost malých záseků, ale těžké to nebylo. Škoda, z tohohle terénu šlo v sobotu obtížností vytáhnout víc.
Po závodě jsme se přesunuli na nedalekou chatu (to je opravdu pohodička, když se spí v klidu na postelích a ideálně i s jídlem na místě!) a s nadcházejícím večerem začali postupně všichni odpadat a usínat. Sám jsem šel už okolo půl desáté, což už se mi dlouho nestalo :)
Každopádně v neděli se zase brzo vstávalo - jako první úsek jsem si kvůli startu v devět určil snídani už na 6:30. Pak jsme se popakovali a vyrazili na shromaždiště, kde teploměr na biatlonové střelnici ukazoval krásné čtyři stupně. A měli jsme to tak tak, abychom se v klidu připravili na start.
Ranní čtyři stupně
Už od začátku jsem celkem cítil v nohách sílu a probojoval jsem se dost dopředu. Ovšem na jedničku jsem vysekl 10vteřinou kličku, a pak se hlavně stáhl za Lálou Lučanem a Zbynďou Štěrbou na špatnou cestu, která znamenala pěkný oblouček okolo ideálního postupu a ztrátu kontaktu na hlavní pole. I pak jsem se ale celkem snažil a po očku se tak míjel se Zbyňdou, kterého jsem ztratil až na horší farstě před diváckou. Pytel už jsem pak oběhl sólo a předával Páje asi dvě minuty za naším áčkem. Nic hrozného, ale mohlo to být daleko lepší!
Mapa z neděle s mými postupy - přehled všech variant farstování
Na doběhu družstev jsem si ještě rozdal finiš s Honzou Gebrtem - přes zimu budu muset natrénovat, jinak už ho za sebou neudržím :) - foto: Marťa
Jinak neděle se mi terénem i stavbou zdála mnohem lepší (byť kontroly by mohly být pořád trochu těžší) a bavilo mě to. Výsledek mohl být daleko lepší, kdybych si pohlídal začátek, ale beru to jako poučení pro příště. Tak či tak jsem se svým výkonem opravdu hodně spokojený a zase mě to nakoplo k dalšímu tréninku. Letos by už to mohlo přes zimu konečně vyjít, věřím tomu!
Album mých fotek ze závodů (vesměs jen slávisté :) )
P.S. Přestože se mi zdá, že jsem byl proti závodům v tomhle článku kritický, musím říct, že to byly až na pár věcí parádní závody. Řekl bych jedny z organizačně nejlepších v poslední době.
Žádné komentáře:
Okomentovat